Člověk a energie

Mezi nejvýznamnější přírodní sloučeniny patří sacharidy, tuky a bílkoviny. Pro člověka jsou tyto látky živinami. Jejich přeměnou získává energii a stavební materiál pro organismus. Při trávení potravy v těle se z nich uvolňuje chemická energie. Různé živiny obsahují různá množství energie, například tuky (jinak nazývané lipidy) jsou nejbohatším zdrojem energie, obsahují jí asi 6 krát více než sacharidy (z 1 g tuku se uvolní asi 38,9 J). Jejich příjem si musíme hlídat, abychom příliš netloustli. Tuky však nemůžeme ze svého jídelníčku zcela vynechat, protože umožňují vstřebávání důležitých vitamínů a obsahují nenasycené mastné kyseliny, které potřebujeme a sami si je neumíme syntetizovat. Tuky plní i jiné funkce kromě zásobní, především složitější tuky (tzv. polární lipidy). Je to funkce strukturní (tvoří nervovou tkáň) nebo ochranná (obalují některé orgány). K nejvýznamnějším technickým reakcím tuků patří ztužování olejů (výroba margarínu) a alkalická hydrolýza (výroba mýdla).

Sacharidy jsou látky složené z uhlíku, vodíku a kyslíku, dříve nazývané glycidy nebo uhlohydráty. Cukry jsou jednoduché sacharidy, dobře rozpustné ve vodě, které mají sladkou chuť, například glukosa (cukr hroznový) nebo fruktosa (cukr ovocný). Glukosa se nachází také v krvi a je významným zdrojem energie pro organismus. Složitější sacharidy se skládají z více jednoduchých sacharidů (sacharosa - cukr řepný, laktosa - cukr mléčný, maltosa - cukr sladový) nebo jsou to přírodní polymery (škrob, glykogen, celulosa). Jejich vlastnosti jsou jiné, jsou již méně nebo vůbec ne rozpustné ve vodě, nacházejí se v potravinách nebo rostlinách. Stejně jako tuky slouží především jako zásoba energie a jako stavební materiál.

Bílkoviny jsou přírodní polymery, složené ze zbytků aminokyselin. Aminokyseliny se skládají z uhlíku, vodíku, dusíku a síry. Některé aminokyseliny (8 - 10) si organismus nedovede sám syntetizovat a musí je dostat z potravy (tzv. esenciální), některé si dovede vytvořit sám z jiných aminokyselin. Spotřeba bílkovin je ovlivněna věkem, pohlavím, zdravotním stavem, pracovní činností a klimatickými podmínkami. Dospělý člověk má přijímat denně asi 1 g bílkovin na 1 kg své hmotnosti. Bílkoviny se mohou znehodnotit působením světla, tepla nebo mikroorganismů.

V následujících chemických pokusech se seznámíme s některými vlastnostmi tuků, sacharidů a bílkovin.

Poslední aktualizace: 15.9.2007, ing. J. Englišová